Moskvič.com

OS-KAR - Velorex Žižkov

Vítejte ,, U Prdlavky ''

Prodloužení autobusové linky MHD 101, kterou navrhla radnice třetí městské části, bude na trase zastávka s názvem ,, U Prdlavky ". Tato zastávka je jako odkaz k populární komedii Vrchní, prchni! a jejímu hlavnímu hrdinovi Daliboru Vránovi, kterého hrál Josef Abrhám a paní Vránové, kterou hrála Libuška Šafránková. Společně bydleli v ulici Vozová 4, Praha 3 - Vinohrady. kde se nachází i legendární garáž rodiny Pařízků. Zastávka ,, U Prdlavky " se nachází v ulici Slavíkova č.p. 28, Praha 3 - Žižkov

OS-KAR - Velorex Žižkov

V naší divizi Žižkov posledním rokem přibylo pár těchto vozítek, tak bychom měli něco napsat o jeho historii. Aktuálně máme 4 kusy těchto krásných motorových invalidních tříkolek.

1x - Os-kar 16 - rok výroby 1955

2x Velorex 16/350 - rok výroby 1969 -2x hydraulika

1x Velorex 16/350 - rok výroby 1970 - hydraulika

Rok 1939-1951

V obci Parník u České Třebové začíná v roce 1939 fungovat firma MOTO-VELO-SPORT.

Majitelem je František Stránský (1914-1954), jeho bratr Mojmír Stránský (1924) pracuje s ním jako učeň, opravují kočárky, bicykly a motocykly.

Vzniká myšlenka na tříkolku, kterou začínají realizovat, stavba prvního chassis s motorem, použity díly z bicyklů, vozítko je postupně upravováno, cca v roce 1942 jako karosérie použit duralový plech. Osazeno motorem Sachs 98 ccm s přídavnou převodovkou z BSA.

Po válce vznikají další prototypy, zkouší se další technická řešení, o vozítka je zájem v řadách drobných živnostníků a invalidů, bratři Stránští postupně uspokojují individuální poptávku. Trubkový rám je po pokusech s montérovým plátnem potahován koženkou.

Myšlenka pustit se do výroby ve větším je komplikována Vítězným únorem 1948.

V roce 1950 podávají Stránští žádost v níž chtějí otypovat "speciální motorovou tříkolku pro invalidy a válečné poškozence". V tomtéž roce se svými vozítky soutěží v Praze, kde jsou velmi kladně hodnoceni.

Mojmír Stránský řeší hrozící znárodnění firmy Stránský & spol. jednáním s královéhradeckým Velodružstvem, pod kterým by mohli realizovat výrobu vozítka, byť pro invalidy.

Rok 1951-1955

Vedoucím výroby je Mojmír Stránský, hlavním konstruktérem František Stránský. Mezi prvními zaměstnanci Závodu 09 dále jsou bývalý továrník Josef Jindra, Antonín Hartman a Josef Drašnar z Nového Hrádku, švagrová Františka Stránského Eliška Hebková a Zdeňka Procházková s Alenou Slezákovou, které učí potahovat koženkou Mojmírova žena Oldřiška Stránská. 22. ledna 1951 je dílna bratrů Stránských oficiálně začleněna do Velodružstva zapsaného, společenstva s ručením omezeným, Hradec Králové, Závod 09 Parník. V malosériové výrobě Parníku se montují série po šesti kusech. Název vozítka vychází z přesmyčky ,, kára na ose '' a dostává název OS - KAR.

O vozítka je nebývalý zájem, prodejní cena v roce 1951 jest cca 60 000 Kč, na bratry Stránské je systematicky vyvíjen tlak z vyšších míst, aby vstoupili do KSČ - oba však srdnatě vzdorují.

Kapacita Parníku nestačí, ústředí v HK našlo pro výrobu větší prostor - bývalé truhlářství bratří Hajnů v Solnici, kam se výroba v létě roku 1952 přemístila.

Jsou nabíráni další zaměstnanci, v závodě jich pracuje na tři desítky, tříkolek OS-KAR s motorem Jawa 25O na 19" kolech je produkováno stále více. Solnický provoz je rozdělen na surovou montáž, čistou montáž, pošívárnu a expedici.

Vozítka se nejen dobře prodávají, zaměstnanci s nimi jezdí náročné motoristické soutěže, ale také v prvomájových průvodech. Prodej probíhá přes Československý svaz invalidů, vznikají pořadníky na vozítka, zaměstnanci Závodu nabízejí možnost dovozu tříkolky až k majiteli domů.

V osudovou sobotu 23.1. 1954 havaroval František Stránský s tříkolkou na zledovatělé vozovce a na následky poranění 25.1. 1954 umírá.

Vzhled tříkolky se mění v roce 1954, OS-KAR už nemá krátkou střechu, ale zastřešen je i prostor nad motorem. Poprvé se objevuje název VELOREX (z latiny - král kol), protože tento nový model je nazýván Velorex Oskar 54. Jeho cena je stanovena na 10 650 Kč.

Mojmír Stránský se po smrti bratra začal věnovat vývoji ve staré dílně na Parníku a připravuje např. zcela novou přední nápravu pro tříkolku. V Solnici se novým vedoucím stává pan Jaroslav Ehl.

Politický tlak Strany a názorové neshody mezi Mojmírem Stránským a vedením Velodružstva způsobily, že byl 31.10.1955 vyloučen z družstva a jeho cesty se s výrobou v Solnici rozešly. Do konce roku 1955 bylo v Závodě 09 vyrobeno cca 600 vozítek.

Rok 1955-1963

V Solnici funguje příkladná zaměstnanecká parta po všech stránkách. Ale ani malému závodu se nevyhnuly politické tlaky, do zaměstnaneckého kádru byl dosazen něco jako "agent provokatér", který kolektiv rozeštvával a zasloužil se o rezignaci Jaroslava Ehla z funkce vedoucího závodu v roce 1961. Na protest proti tomuto vývoji situace prodalo několik zaměstnanců výpověď, což se negativně projevilo na produkci tříkolek. Do funkce nového vedoucího závodu byl nakrátko jmenován Karel Píč, kterého vzápětí vystřídal na ještě kratší dobu Emanuel Zeman. Velorex Oskar 16, jak už název napovídá měl rozměr kola 16''. V roce 1956 tříkolka dostává název Velorex 16/250. Vozítko prochází postupným zdokonalováním a vylepšováním. Jeho cena v roce 1960 činí cca 9 500 Kč. Vozítka na 16" kolech se začínají exportovat prostřednictvím PZO MOTOKOV do zemí RVHP, především do Maďarska, Polska či Bulharska a dalších zemí. V roce 1960 byl otevřen nový závod v Rychnově, který velmi úzce spolupracoval při výrobě Velorexů v Solnici. Výroba vozítek se ale k lepšímu obrátila až s příchodem nového a posledního vedoucího pana Josefa Koska v létě roku 1962.

Rok 1963-1971

V roce 1964 je zcela upuštěno od výroby modelu 16/175 - malý výkon motoru a běží už jen výroba modelu 16/350. V roce 1963 je ukončena výroba modelu 16/250 a souběžně nabíhá výroba typů 16/175 a 16/350. Na čisté montáži funguje jednoduchá linka, počet zaměstnanců v šedesátých letech stoupnul na více než 60. Zvyšuje se produkce tříkolek, ročně se produkuje až 1200 ks, cena modelu 16/350 je cca 13 000 Kč.

V roce 1968 nabíhá do výroby modifikovaná úprava modelu 16/350 - spojka je ovládaná kapalinou. Je použit originální motor vyvinutý pro připravovanou čtyřkolku, jejíž sériová výroba se stále nedaří realizovat. V roce 1971 končí výroba tříkolky Velorex 16/350. V období 1951 - 1971 bylo vyrobeno cca 15 200 tříkolek.

Odkazy:

Velorex club v AČR

https://www.velorexclub.cz/

Vše o tříkolkách OS-KAR - Velorex

https://www.velorexy.cz/

Srazy OS-KAR a Velorex 2024

https://www.velorexy.cz/kalendar.html

Velorex - náhradní díly - Robert Němec

http://www.velorex-shop.com/

Čalounění Oskar - Velorex - Líba Burianová

http://www.libivelorex.cz/cs/index.php