Moskvič.com

Středa 28.5.2014 ♦ U Valdy a Slávka ve tři ráno budíček, ranní kávička, něco k tomu a ve čtyři vyrazit. Sjeli jsme se u Chomutova a spolu pokračovali do Lokte. Před Loktem měl Slávek smůlu s píchlým pravým předním kolem, ale při té smůle aspoň dobrá věc ta, že jsem mobilem u Miloše hned objednal přípravu jiné rezervy. To já bych byl na tom s Žigulíkem hůř. Chvíli předtím do toho ještě začlo pršet - což mimochodem vydrželo až do poloviny Německa. U Miloše s Janou chvíli pauza, já si snědl objednaný řízek a vyrazilo se směrem Pomezí, zatím po okreskách. Ještě poslední dotankování "do plné" v ČR a poté jsme již po dálnici začli polykat km přes Německo. Čím dál jsme byli od našich hranic, tím více budila naše auta pozornost. Reakce těch, co nás předjížděli jsme viděli jen vyjímečně, ale na zastávkách po parkovištích to bylo jasné. Tak jsme rychlostí 90-110km/h přejeli Německo a uvítala nás po letech celnice - do Švýcarska stále jsou, ale než jsme se rozkoukali, co se bude dít, tak nám mávli volný průjezd a uvítalo nás Švýcarsko. Kousek za hranicí jsme si dali zastávku, podali pár informací, že už jsme v zemi našeho cíle. No a frčeli po dálnici dál, zde již byl zájem o poznání větší (to jsem ještě netušili, co nás bude čekat v obcích a na okreskách) Jelo se nám fajně až do Zurichu, oproti nám několik kilometrová zácpa v opačném směru. Švýcaři měli ve čtvrtek svátek, prodloužili si víken a mizeli sun krok sun z města. No, rysy nám ztvrdly, když jsme "vyjížděli" z Zurichu na druhou stranu. Asi hodinu poskakování a původní řeči, jak jsme to krásně časově zatím stíhali byly neopodstatněné. Zato jsme si o to víc užívali pohledy a zdravení kolemposkakujících. Nejvíc byli asi nadšeni rusové v nějakém sporťáku. Když už jsme si mysleli, že jsme se rozjeli, napojily se další pruhy z jiné strany a opět jsme se jen posouvali. K tomu, že již bylo delší dobu pěkné počasí jsme nakonec byli rádi, že není zas moc vedro. No, vše jednou skončit musí, tak jak se to postupně rozhýbalo se už cesta do města Suhr - naší konečné - začla rapidně krátit, a v 18:15h jsme parkovali na místě.
S chutí vychlazené pivo (tedy aspoň já), večeře, ubytování pro každého zvlášť, no prostě paráda. Po nějakém tom povídání jsme spokojeně s pocitem, jak nám autí bezvadně šlapala až do cíle usnuli....☺

Čtvrtek 29.5. 2014 ♦ Po náležité snídani jsme vyrazili přes kraj Ementalbern po trase Suhr - Zofingen - Langenthal - Burgdorf - Biglen - Wichtrach na náš první PASS Kirch dorf stoupáním na dvojku do výšky 1077m, já už napjatě sledoval teplotu blížící se k červené, ale dopadlo to dobře. Po přestávce pokračování na Riffenmatt - Gurnigel PASS - Rigginsberg - Steffisburg - Schallenberg PASS a následovalo klesání přes Schlangnau do regionu Entlebuch - kantonu Luzern. Přes Entlebuch - Wolhusen - Willisau - Surse - Triengen a přes Muhen do Suhr. No a to už bylo 19:15h, 291km najetých po okresních silničkách bylo také znát. No ale ta únava byla jaksi spokojená, viděli jsme plno mestěček, vesniček a hlavně nádherné krajiny, o Alpách samotných ani nemluvím. Auta šlapala opět na výbornou a tentokrát si užila opravdu řádné pozornosti. Chodci, cyklisté, motoristé se jen usmívali, mávali,zdravili, motorkáři celkem jednotně palec nahoru. Asi vzhledem k místnímu volnu a pěknému počasí jsme potkali na vyjížďce i čtyři místní veterány, samozřejmě ne z východního bloku. Ovšem na střeše jakéhosi autosalonu byl Trabant ! Cestou jsme také myslím 3x zabloudili (jednou dost daleko úzkou cestičkou ke statku v kopcích - i to patřilo nakonec k pěknému zážitku), tak jsme se občas motali - brzdili na nevhodných místech, ale žádné negativní reakce se nekonaly. Spíš opačné, kdy třeba nechali na kruháku projet celou trojici - to jsem nejvíc ocenil já, mimo začátku cesty jedoucí jako poslední - také jsem si na této pozici tradičně nejvíc užíval "ovací".☺

Pátek 30.5. 2014 ♦ Snídaně započala návštěvou salonu/servisu Renault, kde má náš ubytovatel kamaráda a chtěli tam naše auta vidět. Po uvítání uvnitř salonu začla nejdřív zběžná prohlídka našich veteránků, potom se otevřely kapoty a maníci od aut byli "jasní". U Žigulíka vysvětlení rozdílů mez ním a Fiatem 124, jinak pár kusů se sem také dovezlo (dnes se tu prodává jen teréní Lada Niva), Moskviče neznali vůbec. Ovšem k tomu podotknu, že Miloš cestou s otevřeným okénkem zaslechl v našem stylu - "Hele Moskvič". Jak u toho salonu auta stála směrem k hlavní silnici, kolem hejno lidí, tak jsem sledoval i reakce okolojedoucích se zájmem a úsměvem na tváři. Ke mně ve finále došel chlap, než jsem stačil říci, že německy nerozumím mne slovensky pozdravil, a že to ve Švýcarsku ještě neviděl. Z původní domoviny to samozřejmě zná.
No, po této ukázce jsme vyrazili na další výlet, tentokrát za švýcarskými jezery. Přes Gränichen - Teufenthal - Halwil a Seengen jsme dorazili k prvnímu jezeru a v Meister schWanden dali na břehu v nádherném podniku kávu. Zároveň se pokochali pohledem, počasí nebylo nejlepší, ale ušlo to. Poté jsme přes Hochdorf dojeli do městečka Sempach kde jsme po obhlídce druhého jezera navštívili krásné historické centrum a ochutnali jakési místní pečivo s náplní. Při návratu k autům již začalo poprchat, no a zpáteční cesta přes Sursee - Beromünster - Mosen - Boniswil - Teufenthal a Gränichen probíhala více méně v děšti, chvíli i lijáku. Tento kratší výlet čítal jen 102km a byli jsem i dřív "doma".

Sobota 31.5. 2014 ♦ Poslední den našeho pobytu - byla trochu rozporná. 3/5 účastníků chtěli navštívit supermarkety,Slávek se chtěl naprosto logicky i věnovat rodině u které jsme bydleli, 1/5 byla na vahách "rizika" a moje 1/5 zvolila verzi sám vyjet za krásami Švýcarska ☺.Slávek mi i nabídnul svou navigaci s místní mapou, mne pomohlo brzké vzbuzení, že jsem si na PC připravil itinerář a prostě jsem vyrazil ☺. Večer předtím nám Martin (místní) něco doporučil, tak jsem se toho v podstatě držel - kvůli vzdálenosti po dálnici na Bern, poté sjezd na historické městi Thun, tam jsem díky Slávkovi (zadání navigace) bezpečně zaparkoval v Park domu - výjezd jsem naštěstí dobře vydedukoval ☺. No, vyšlápnul jsem na hrad, který byl bohužel v velké opravě, slezl dolů do města, mimo všeho prolezl zajímavý dřevěný most/stavědlo a "po čuchu" se obchvatem vrátil na parkoviště. Po vyštudování, jak se odsud dostat (z parkoviště) jsem vyrazil zadní cestou na Thunské jezero, následně na Brienzské jezero - to mne fascinovalo hodně - cesta po ubočí skal, mezi tunely a mostíky, na druhé straně za vodou hned Alpy a nahoře sníh...Prostě krásné scenérie, no užíval jsem si to ☺.Po několika zastávkách jsem se dopracoval k městu a jezeru Lugern. Poté jsem nechtěně projel tunelem místo "okresky" již směrem "domů" - do Suhru. Tak to byl pěkný výlet s nájezdem 275km. A počasí bylo supr ☺.

Neděle 1.6. 2014 ♦ Návrat domů. To už jsme uháněli po dálnicích, jen jsme si udělali odbočku do Rheinfall - hrádek a vodopády. Výška vodopádů mne sice zklamala, čekal jsem něco vyššího, ALE bylo to fantastické ! Jsou to vodopády s největším průtokem vody v Evropě a je to znát....☺ Prostě nádherný zážitek ☺

Závěrem moje osobní dojmy :

Když to vemu z motoristického hlediska Švýcarsko - obec-silnice-dálnice = 50-80-120 - a je zázrak mít to rychlostní možnost, většinou je to omezené značakami, tak nějak nechápu struktruru vozového parku, Jedná se o velmi kvalitní drahé a výkonné vozy, tam neuživené. Co jsem osobně vysledoval, nejběžnější je Audi a VW - ovšem vyší řady, Porsche, Jaguar, Maserati..... naprosto běžná autí, ze Škody tam jsou v menším počtu jen Octavie a Superby - Fabii jsem neviděl (atd.) Ve Švýcarsku jsem si ještě všimnul jedné KIA a jedné nové Dacii.

Naše autí prostě vzbuzovala pozornost větší, než jsem čekal

                                               Autor článku: Valda 1971

Odkazy na Fotky:

Foto od Valdy 1971: http://valda1971.rajce.idnes.cz/Svycarsko_2014/

Foto od Miloše: http://24312.rajce.idnes.cz/Svycarsko_2014

 Posádky:

1. Moskvič 427 r.v. 1974 - Miloš a Jana Polívkovi

2. Moskvič 2140 r.v. 1977 - Slávek a Alenka Lisovi

3. Lada 2101 r.v. 1971 - Ladislav Valentin